People of ZELENKA - Michael Borkovec

Po nějaké době pokračujeme s medailonky členů týmu. A kdo jiný by tuhle sérii měl zase rozjet než náš vedoucí projektů.

„U ZELENKY jsem vlastně už 15 let!“ Začíná trochu nevěřícně Michael svůj medailonek. „Nastoupil jsem v době, kdy nás bylo jen sedm a měli jsme jen tři malé kancly.“

Hned od začátku se ukázal jako tahoun a bylo jasné, že překážky jej nebrzdí, ale naopak motivují.

Začínal u nás jako správce IT a projekťák. Na pár let si k tomu přibral i post manažera kvality, potom se stal vedoucím projektů a později, jak se firma rozrůstala a vznikala jednotlivá oddělení, tak i vedoucím anglického týmu.

To už bylo moc rolí najednou. Jak ovšem dodává: „Naštěstí se náš tým začal rychle rozšiřovat o další schopné kolegy a já jim většinu svých pozic postupně předal. Mohl jsem se pak už naplno věnovat roli vedoucího projektů.“

„U předaných funkcí dodnes funguji jako zástup, takže mám dobrý přehled o chodu všech oddělení, a také stále pracuji jako projekťák. Myslím, že díky tomu se dokážu vcítit do pozice mých kolegů a o to lépe je pak vést a pomáhat jim.“

Na co se specializuje a co mu v práci dělá největší radost?

„I když jsem vedoucí všech projektů, nejčastěji řeším anglicky mluvící zákazníky – hlavně z USA. Baví mě projekty dotažené do úspěšného konce, ale největší radost mi dělá, když někomu pomůžu vyřešit nějaký zapeklitý problém.“

Při otázce na největší výzvu nezaváhá: „Doteď vzpomínám na jeden podzimní večer před více než 10 lety. Ani po několika hodinách se mi nedařilo najít dodavatele překladů do ruštiny pro jednu obrovskou zakázku s velmi krátkým termínem. Pak se na mě usmálo štěstí! Jeden oslovený odpověděl prakticky obratem a lidově řečeno mi „vytrhl trn z paty“, protože vše stihl dodat v termínu. No a dnes, i když je z Ukrajiny, jsme blízcí přátelé a pravidelně se potkáváme.“

Jak podle Michaela vypadá ideální projekt?

„To je jasné. Takový, který nekončí fakturací, ale ze kterého vzejde dlouhodobá spolupráce. A také ten, kdy nás zákazník nebere jen jako dodavatele, ale jako rovnocenného partnera a podle toho s námi jedná.“

Bez okolků o sobě říká, že je hodně soutěživý, a to jak v práci, tak při běhání, plavání nebo posilování. „Nenechám si ujít ani soutěž o nejhezčí trávník v sousedství! :-D“, doplňuje se smíchem.

„U ZELENKY jsem se naučil spoustu věcí. Jedna z nich je ale podle mě zdaleka nejdůležitější: Pokud člověk chce vyhrávat, nemůže myslet jen sám na sebe. Musí se naučit pracovat v týmu a pak se umět o tu radost z úspěchu podělit.“