Překlad knihy – jak na to?

Zbyněk Zelenka

16. 9. 2015

Pokud chcete přeložit knihu, vědecký článek nebo jakýkoliv jiný „autorský text“, čili literární, umělecké nebo vědecké dílo, které je výsledkem tvůrčí činnosti autora, a hodláte jej následně zveřejnit, neměli byste zapomenout na dodržování autorského zákona č. 121/2000 Sb.

Během překládání autorských textů u agentury jsou do této „hry“ zapojeny následující strany:

Autor zdrojového textu – zadavatel autorského překladu – překladatelská agentura – překladatel

Uvedené strany sice jsou chráněny autorským zákonem, ale zároveň jej samy nesmí porušovat. Proto je nutné, aby mezi sebou uzavřely speciální smlouvy.

Není přípustné, aby někdo objednal, přeložil a zveřejnil autorský text pouze na základě klasické poptávky a objednávky překladu.

Uvádíme několik základních kroků, na které by se nemělo během překládání a zveřejňování autorských článků, knih či vědeckých prací zapomínat:

Ke zveřejnění autorského textu musí existovat svolení autora nebo držitele majetkových práv. To platí pro kohokoliv, kdo chce zveřejnit jakýkoliv autorský text (i bez jeho překládání).

Ten, kdo si chce objednat překlad autorského textu a chce ho následovně zveřejnit, musí k přeložení i zveřejnění mít jak svolení autora, tak i překladatele (respektive překladatelské agentury). A to včetně dalších ujednání, které tu nemůžeme podrobně rozvádět.

Překladatelská agentura, která je ve vztahu k zákazníkovi „překladatelem“, je v tomto případě vykonavatelem majetkových práv dodavatele překladu (skutečného překladatele) a musí mít od tohoto překladatele také příslušnou licenci. Je to dáno tím, že překlad autorského textu je podle autorského zákona tvůrčí činností.

Objednavatel překladu tedy musí mít smlouvu jak s autorem původního textu, tak s překladatelskou agenturou, jestliže ta pro něj překlad zajišťuje. A překladatelská agentura musí mít smlouvu jak s objednavatelem, tak i s překladatelem či jiným subdodavatelem překladu.

Co ve smlouvě nesmí chybět:

V autorské smlouvě o překladu (mezi objednavatelem a překladatelskou agenturou) se musí objednavatel překladu kromě jiného zaručit, že objednáním překladu neporuší autorská práva autora původního textu a že ručí za případné škody způsobené tímto porušením. Také musí být uvedeno, jak bude překlad použit a že tímto použitím nebudou porušena práva autora překladu (tj. překladatelské agentury, která vykonává majetková práva k překladu na základě smlouvy s překladatelem).

Ve smlouvě mezi překladatelskou agenturou a překladatelem by mělo být uvedeno, že překladatel poskytuje překladatelské agentuře neomezenou licenci, tj. oprávnění k výkonu práva dílo užít, ve smyslu příslušných ustanovení autorského zákona a občanského zákoníku. Také zde musí být uvedeno, že překladatelská agentura vykonává veškerá majetková práva k dílu (tj. k autorskému překladu).

V těchto smlouvách se nachází spousta dalších ustanovení, ale to už by bylo „nad rámec čtivosti“ tohoto příspěvku :).

Z výše uvedených důvodů doporučujeme „autorské překlady“ objednávat přímo u překladatelů, nikoliv u překladatelských agentur. Ušetří se tím část byrokracie a autor (pokud bude mít ověřeného překladatele pro svá díla) bude mít jistotu stejné stylistiky textu a přímé komunikace.