Překlad si uděláme sami – je to levnější

Zbyněk Zelenka

21. 4. 2010

S tímto názorem se setkáváme poměrně často. Pokud se ale někdo domnívá, že toto tvrzení je vždy pravdivé, měl by si vzít do ruky kalkulačku a věnovat pár minut počítání. Výsledkem bude nejspíše překvapen.

Budeme srovnávat současnou cenu překladu od překladatelské agentury (středně vysokou cenu) a náklady na interního zaměstnance – pověřeného překládáním ve firmě (s průměrnou mzdou vedoucího pracovníka).

Pro jednoduchost budeme srovnávat cenu odborného překladu z češtiny do angličtiny o rozsahu 1 500 slov, tj. přibližně o rozsahu šesti normostran, prováděného bez korektury (tj. bez kontroly druhým překladatelem).

Budeme předpokládat, že interní překladatel bude nejen zkušeným odborníkem na daný obor, ale i zručným překladatelem, stejně tak jako překladatel agentury.

Také budeme předpokládat, že budou stejně výkonní a oba tento překlad provedou za 8 pracovních hodin, což je průměrná doba na takový překlad u agentury. Budeme předpokládat, že interní překladatel bude manažer s průměrným hrubým platem přibližně 40 000 Kč, tj. 29 630 Kč čistého. V různých odvětvích a zejména také různých státech se tato částka přirozeně bude odlišovat. Často se ale stává, že tuto práci dělá jednatel, obchodní ředitel nebo marketingový ředitel - tzn. za vyšší mzdu, než je v tomto příkladě uvedeno.

Mzdové náklady na 8 hodin práce interního překladatele tedy budou v průměru minimálně 2 552 Kč (319 Kč × 8 h).

Také je nutno vzít v úvahu, že interní překladatel ve firmě bývá zpravidla pomalejší a obvykle může pracovat na překladu déle než profesionální překladatel. Ten je placený „úkolově“ za slovo, nikoliv za hodinu. A pokud se v průběhu překladu ukáže, že provedení je obtížnější, než se na počátku zdálo, a překlad bude vyžadovat delší čas, pak si interní překladatel tento čas navíc se svým vedoucím domluví. Agentura ale musí překlad provést v dohodnuté ceně a v dohodnutém termínu - nemůže si vyúčtovat žádné dodatečné náklady.

Mohli bychom přičíst také další náklady na interního překladatele, např. na hardware, software nebo pracovní místo, protože agentura má takové náklady de facto v ceně zohledněny.

Reálná cena za překlad od agentury se bude pohybovat kolem 2 175 Kč - při ceně za slovo 1,45 Kč (1,45 × 1 500 slov).

Cena agentury navíc zahrnuje kontrolu kvality překladu, případně výhody plynoucí z použití CAT nástrojů (SDL Trados, Transit aj.):

• konzistence překladu a jednotné použití odborných výrazů,
• možnost provést překlad ještě rychleji a levněji,
• kontrola úplnosti překladu atd.

Kromě toho jsou zde ještě další důležité parametry, které agentura splní za nižší náklady. Jedná se například o:

• pružnost a rychlost provedení, protože má k dispozici větší počet odborných překladatelů,
• aktualizaci terminologického slovníku,
• vedení evidence projektu,
• zálohování dat,
• ochranu dat.

Cena při provedení vlastními silami (uděláme si sami ve firmě) by podle tohoto příkladu byla nejméně o 17 % dražší, a pokud bychom zaúčtovali všechny další reálné náklady na interního překladatele, bylo by to spíše až o 30 nebo i 40 % více.

Přirozeně lze pochopit snahu o „vytížení“ interních odborných pracovníků v době krize i za cenu vyšších nákladů na jejich „náhradní“ práci. Dát výpověď takovému pracovníkovi by se nemuselo vyplatit, protože později - v době růstu firmy, bychom takového odborníka museli opět za nemalé náklady hledat. Toto řešení by se ale nemělo stát obvyklou rutinou, protože vyšší náklady jsou pouze a jen vyšší náklady a ten, kdo se nebude snažit je snížit, může přijít o svou konkurenceschopnost.

Také je otázkou, zda se firmě vyplatí mít své vlastní překladatelské oddělení. Je dobré spočítat celkové množství provedených překladů za rok a náklady porovnat s cenou, za kterou by tyto překlady provedla agentura (se všemi přidanými hodnotami).

Z těchto důvodů by si měl každý objednavatel překladu před rozhodnutím „uděláme si sami“ provést reálnou kalkulaci všech svých nákladů a teprve potom tyto náklady srovnávat s navrženou cenou od agentury, která pracuje za cenu jasně stanovenou podle počtu slov nebo normostran a je schopna předem sdělit termín dodání, za který ručí.

Všechny výše uvedené požadavky na provedení překladu - zvláště větších a vícejazyčných projektů – může lépe zajistit profesionální agentura než individuální interní překladatel bez speciálního softwarového vybavení. Princip nákladové efektivnosti outsourcingu se i v této branži zdá zcela jednoznačný.

Odbornost a zkušenosti interních pracovníků mohou být naopak velmi dobře využity pro konzultaci speciálních termínů, které mají být používány odlišně od běžných zvyklostí. Také mohou být využity v případě malých projektů nebo projektů neurčených k veřejné prezentaci, u kterých se nemusí provádět korektury, není třeba používat speciální softwarové nástroje, vést terminologický slovník atd. Zde se tyto cenové rozdíly tolik neprojeví a použití interního překladatele může být vhodné.

Je tedy zřejmé, že při použití stejně rychlých a kvalitních překladatelů je agentura levnější a může zajistit rychlejší a komplexní řešení se všemi zárukami.

Tajemství tohoto úspěchu je možno vidět ve velmi úzké specializaci překladatelských agentur a poměrně tvrdých tržních podmínkách uplatňovaných při spolupráci mezi překladateli, agenturami a jejich zákazníky - ve srovnání s podmínkami ve firmách, které nebývají pro interní překladatele nastaveny tak tvrdě.